Development pohledem architekta č.2
12. února 2026, Ing. arch. Jan Lorenc
V developmentu se často opakují stejná rozhodnutí, které mají vždy velmi konkrétní dopady na rychlost, průběh a stabilitu projektu.
Zkušenost č. 2:
„Odkládání klíčových rozhodnutí se v projektu téměř vždy vrátí – jen později, dražší a ve stresu. Jako velký, těžký bumerang.“
V praxi často vidíme snahu nechat si „otevřená vrátka“.
Standardy, materiály, rozsah – rozhodneme později, až bude jasnější situace.
Krátkodobě to působí flexibilně.
Ve skutečnosti to ale zpomaluje návrh, komplikuje koordinaci profesí,
narušuje architektonický koncept
a vytváří tlak na změny ve chvíli, kdy jsou nejdražší.
Nejproblematičtější bývají změny flatmixu a velikostí bytů.
U navrženého domu je velmi obtížné měnit počty typů bytů a jejich plochy.
Tato rozhodnutí se propisují celým domem - od suterénu po střechu.
Mají dopad na nosné konstrukce, polohu jader, parkování i bilanční výpočty.
Proto je dobré si hned na začátku ujasnit,
co přesně a pro koho chci stavět.
Například kolik má být 1+kk, 2+kk atd.
Ve fázi stavebního povolení, a nedej bože v prováděcí dokumentaci při změně stavby před dokončením, jsou tyto změny velmi obtížné.
Takže - počty a velikosti bytů je nejlevnější rozhodnout během architektonické studie a už neměnit během dalších fází projektu.
